Zeleninou označujeme jedlé části rostlin, rostoucí zpravidla u země nebo v zemi. Všeobecně se doporučuje zařadit ji do našeho jídelníčku převážně kvůli velkému obsahu vlákniny. Zasytí, a ještě napomáhá trávení. Velkým přínosem jsou všeobecně známé vitamíny a minerály. Ovšem stejně důležité jsou barevné pigmenty zvané fytochemikálie.
Proč barevnou zeleninu?
Fytochemikálie mají ochranný účinek proti některým nemocem a dokážou příznivě ovlivnit naše zdraví. Každý je obsažen v jinak barevné zelenině (ovoci, ořeších, bylinách, koření, cereálií). Ze známějších vyberme třeba betakaroten, působí protizánětlivě a najdeme ho v oranžových plodech (dýně, batáty, mrkev). Lutein je v listové zelenině a výrazně ovlivňuje kvalitu našeho zraku. Sulfidy jsou nedílnou součástí cibule a česneku. Mají blahodárný vliv na trávení, regulují krevní tlak a posilují imunitu.
Zimě vládne kořenová zelenina
Nenechme se zmást pestrou celoroční nabídkou supermarketů. Sáhněme po tuzemské a sezónní zelenině. Nezatíží tolik naši peněženku, a hlavně jen ona dovede naše tělo vnitřně zahřát.
Doporučená zimní zelenina:
- Kulatá – často je sklízena na podzim a při vhodném uskladnění snadno přečká zimu – dýně, červená řepa, zelí, kapusta, kedluben, gigant.
- Kořenová – též je ideální na uskladnění. V bedýnce s pískem vydrží ve sklepě klidně až do jara – mrkev, celer, petržel.
- Zelená/listová – tato zelenina je odolná proti sněhu i mírnému mrazu – pórek, růžičková kapusta.
- Divoká – je to ta nejlevnější a nejdostupnější zelenina, často rostoucí po celý rok všude kolem nás. Nejznámějšími zástupci jdou ptačinec žabinec nebo třeba divoká pažitka.
- Zelené natě – můžete použít odřezky kořenové zeleniny nebo cibule, stačí je jen dát do misky s vodou a vytvořit si tak malou zdravou zelenou zahrádku.
- Pálivé a pikantní – přesně tato chuť ovládá zimu, proto se nebojme ani černé ředkve, vodnice, pórku a ostrého koření jako zázvor, chilli, česnek.
Syrová, nebo pečená?
Možná, aniž bychom si to uvědomovali, i způsob přípravy zeleniny má na nás vliv. Pokud sníme studené rajče z ledničky, vpravíme do sebe chlad a organizmus s ním bude muset bojovat. Často na to spotřebuje velké množství energie, která mu bude záhy chybět. Proto mozek vyšle signál, energii doplnit. My pak sáhneme po rychlých cukrech (sladkostech). Plánujme jídlo a udělejme si na jeho přípravu čas. Dopřejme si raději tepelně zpracovanou zeleninu a tu syrovou nechme jen jako doplněk.
Vhodné technologické úpravy jsou všechny:
- Vaření – ideální jsou polévky – zelná, bramborová, knedlíčková, boršč, atd. Zde recept na výborný boršč.
- Pečení – tato forma je nejsnadnější na přípravu. Různé druhy zeleniny položíte na plech, posypete kořením a zakápnete olejem nebo smetanou. Přichystat takto můžete pečenou dýni, celerové hranolky, či zeleninovou směs.
- Dušení – kombinací s masem nic nezkazíte – vepřové na mrkvi, segedýnský guláš.
- Smažení – krom klasického trojobalu vyzkoušejte třeba tempuru. V těstíčku obalte jakoukoli vaši oblíbenou zeleninu a zprudka smažte ve vyšší vrstvě oleje.
Vitamínová bomba
Pokud zdravé účinky zeleniny chcete ještě několikanásobně zvýšit, udělejte si kvašenou zeleninu nebo-li pickles. Jedná se o klasické kysané zelí, známé od svých babiček.
Příprava je skutečně snadná, k zelí můžete přimíchat skoro všechnu tvrdší zeleninu, kterou máte rádi (cibuli, mrkev, ředkev, červenou řepu, celer, atd.) a ochutit třeba kmínem, bylinkami, česnekem, zázvorem. Nastrouhanou zeleninu smícháte se správným poměrem soli (2 g soli na 100 g zeleniny), upěchujete do kvašáku nebo velké sklenice, zatížíte a necháte několik dnů kvasit.
Při mléčném kvašení se násobí podíl vitamínu C a vzniká vzácný vitamín K2. Pickles příznivě působí na naše trávení a takto konzervovaná zelenina má i poměrně dlouhou trvanlivost. Vytvořte si jí doma sami a mějte tak přirozené vitamíny a probiotika po ruce.
Sdílejte článek s vašimi přáteli
