Rýže hraje v lidské stravě velmi důležitou roli už po tisíce let. Konzumují ji lidé napříč celému kontinentu. Po pšenici je rýže druhá nejrozšířenější obilovina, každý rok se na světě spotřebuje přibližně 520 milionů tun rýže. Rýže se začala pěstovat v Číně, Indii a Thajsku a postupně se rozšířila i do dalších zemí. Do Čech se dostala až v 16. století ze Španělska.

Jaké jsou výhody konzumace rýže?

  • Rýže je výborným zdrojem energie v podobě komplexních sacharidů.
  • Dobře zasytí.
  • Díky téměř nulovému obsahu tuků se stala oblíbenou součástí dietních jídelníčků.
  • Obsahuje velké množství vitamínů B a také vlákninu. Dále minerální látky jako jsou železo, hořčík a zinek. Je také cenným zdrojem draslíku, díky kterému pomáhá pročišťovat ledviny a detoxikuje.
  • Obsahuje glukan, který pozitivně ovlivňuje imunitu.
  • Na rozdíl od běžných obilovin neobsahuje lepek, je tak vhodná pro nemocné s celiakií.
  • Rýže je pro vysoký obsah vlákniny lehce stravitelná. Proto je doporučována u žaludečních či žlučníkových diet a onemocněních zažívacího traktu.  Nezpůsobuje plynatost.
  • Pravidelná konzumace rýže snižuje riziko vzniku nádorových onemocnění trávicího traktu.
  • Neobsahuje cholesterol a nasycené mastné kyseliny – působí preventivně proti vzniku srdečně cévních onemocnění.
  • Jedná se o nejméně alergenní potravinu.

Vynikající recept na houbové rizoto s parmazánem, který stojí za vyzkoušení  .

 

Kolik znáte druhů rýže? Víte, že existuje okolo 8000 druhů? Není ovšem rýže jako rýže…

Podle tvaru obilky dělíme rýži na dlouhozrnnou, střednězrnnou a krátkozrnnou.

Rýže má v kuchyňských receptech své čestné místo, dá se připravit na nespočet způsobů. Nejčastěji se dlouhozrnná rýže využívá jako příloha k masům. Kombinací masa, rýže a zeleniny vznikne oblíbené rizoto. Krátkozrnná se zase využívá i v  případě sladkých receptů na pudinky, nákypy či kaše, ale také na oblíbené japonské sushi.

 

 

Na pultech obchodů se nejčastěji setkáváme s těmito druhy rýže:

Basmati dlouhozrnná aromatická rýže, která se pěstuje v Indii a Pákistánu. Její zrnka se po uvaření prodlouží až na dvojnásobek. Před přípravou je nutné rýži propláchnout pod proudem vody. Je snadno stravitelná. Pro svou vůni a krásný vzhled se často nazývá princeznou mezi rýžemi. Nejčastěji se využívá v indické kuchyni.

Arborio je kulatozrnná rýže, která se pěstuje v Itálii. Při vaření vstřebává vodu, a přesto zůstávají zrna pevná, jemná a mazlavá. Pro svou kašovitou konzistenci se užívá k přípravě klasického italského rizota. Vaří se tedy al dente neboli na skus.

Jasmínová je ještě voňavější, než rýže basmati, má však lepivější strukturu a žlutohnědou barvu. Pochází z Thajska, využívá se hlavně v thajské, japonské a čínské kuchyni.

Pudinková rýže má krátkou obilku. Je vhodná k výrobě kaše, nákypů a pudinků. Zrna jsou škrobovitá a po uvaření mají tendenci vytvářet hrudky.

Natural je neloupaná světle hnědá rýže s vysokým obsahem vlákniny a vitamínů. Jedná se o rýži celozrnnou. V obchodech nalezneme loupanou i neloupanou. Z rýží obsahuje nejvíc bílkovin a vitamínů skupiny B. Déle se však vaří.

Parboiled rýže je připravována speciální technologií – namáčení a následné zpracování vysokotlakou párou. Díky této technologii zůstává kyprá, sypká a nelepí se. Navíc úpravou získává na kvalitě.

 

Jaké platí zásady pro přípravu rýže?

Lidé z obavy, že nepřipraví rýži správně, sáhnou v obchodě po rýži napytlíkované. Patříte-li mezi ně, už nemusíte. V následujících řádcích si přečtěte jak jednoduchá je příprava.

 

  • dávkování – na osobu se počítá cca 80 g rýže
  • rýži vaříme v širší a nižší nádobě s poklicí
  • Rýži před použitím důkladně propláchneme a to tak dlouho dokud voda nebude úplně čistá. Díky tomu se odstraní škrob z rýžového zrna a pokrm pak nebude gumový.
  • Pro aromatičtější chuť můžeme přidat hřebíček, skořici, kari či kurkumu.

 

Vaření rýže se někdy zdá jako velká věda. Nejčastějším způsobem, při kterém rýže neztrácí na hodnotách je dušení. Tak jako je spousta druhů rýže, tak je i spousta návodů na dušení. Vyzkoušejte i námi osvědčenou dušenou rýži:

Na dno nalijeme lžíci oleje, přidáme propláchnutou a okapanou rýži, lehce osmahneme, dokud trošku zprůhlední. Osolíme. Zalejeme studenou vodou (na jeden hrnek rýže dáme 1,5 hrnku vody). Promícháme, necháme usadit, přiklopíme pokličkou a přivedeme k varu. Poté snížíme teplotu a dusíme cca 20 minut. Rýže už se nesmí míchat, jinak bude lepivá, ani pod pokličku nenakukujeme. Po odpaření veškeré vody je rýže hotová. Rýži jemně promícháme vidličkou a můžeme podávat.
Při dušení rýže neztrácí vitamíny ani minerální látky a používá se u všech typů rýže. Doba dušení pak závisí na druhu rýže, vařiče i hrnce. Doporučujeme dodržovat dobu uvedou prodejcem.

image_print