Kdo z Vás pije vodu s citronem nebo pomerančový džus? Černý čaj s citrónem je první věc, která nás napadne, když se necítíme zdravě. Citrón, mandarinka, pomeranč a samozřejmě limeta do mojita. Žluté a oranžové koule září v supermarketu jako malá sluníčka a hlavně nám dodávají radost, energii a zdraví. Znáte ale více druhů citrusů?
Neobvyklé citrusy
Kumquat je citrusové ovoce připomínající miniaturní pomeranče. Má oranžovou barvu slupky stejně jako dužinu. Slupka je jedlá, a navíc dodá trochu sladké chuti k jinak hořké dužině. Celková chuť kumkvátu se pohybuje na škále od sladké, kyselkavé až po hořkou.
Plody jsou 2-4 cm velké a rostou na stálezeleném keři nebo menším stromku. Původem je kumquat z východní Asie, nebo z oblasti jihu Číny. Dostupné jsou celoročně a hodí se výborně například k masům, do dezertů nebo do koktejlů.
Limequat má kulaté až mírně oválné plody, velké asi 3–5 cm. Mají světlou žlutozelenou barvu. Slupka je tenká a nasládlá. Světle žlutá dužina obsahuje několik semen, která se nekonzumují, a její chuť je podobná limetkám, ale kyselejší a mírně hořkosladká. Plody je možné konzumovat celé nebo dužinou a šťávou dochutit nápoje či pokrmy (takže do mojita jako limeta). Používají se do marmelád a želé, často se jimi plní koláče nebo jiné sladké pečivo.
Pomelo je největší citrusový plod, který dosahuje 15–25 cm. Má nejčastěji světle zelenou až žlutou barvu, se sladkou bílou, u některých druhů růžovou až červenou dužinou podobnou grepu, ale bez semen nebo jen s malými semínky. Slupka je silná, hutná, na povrchu lesklá a porézní, blíže k dužině bílá a houbovitá (a pěkně hořká). Chuťově nejvíce připomíná jemnější, sladší grep, bez hořkosti nebo jen jemně nahořklý. Odrůda nam roi pochází z Vietnamu a je osvěžující, mírně navinulá a nahořklá. Odrůda honey pomelo je pěstována v jihovýchodní Číně, na trhu je dostupná pouze v období od listopadu do března. Neobsahuje semínka, je velmi šťavnatá, jemná a má výrazné medové aroma.
Citrus bergamot je strom plodící žluté, asi jako pomeranč velké, ovoce s výraznou vůní, které vzniklo křížením. V Evropě se pěstuje na jihu Itálie a Francie, oblíbený je v Turecku.
Cedrát má mnoho zajímavých tvarů. V potravinářství se z plodů cedrátu používá hlavně mezokarp (albedo), který se máčí 40–60 dnů ve slané vodě a pak se přidává řepný cukr a glukóza – vyrábí se z něj kandované ovoce. To se přidává do různých cukrovinek, sladkého pečiva, čokolád, zmrzlinových dortů apod. Z cedrátu se vyrábějí likéry, punče, sirupy, zmrzliny, ovocné nápoje, aroma se využívá do čajů i chlazených nápojů.
Destilací kůry a listů se získávají éterické oleje, které se používají při výrobě krému na pleť, zubních past, ústních a kolínských vod, šamponů pro zvýšení lesku vlasů, deodorantů, kadidla (z cedrátového dřeva) a další. Drhnutí zubů kůrou cedrátu čistí žluté zuby, zatímco šťáva je perfektní hygienou nehtů.
K léčebným účelům se užívají semena, dužnina, kůra, listy a květy této rostliny. Vyrábějí se šťávy, odvary, nálevy, zábaly a jiné léčebné preparáty s použitím na překyselený žaludek, bronchitidu, choroby dýchacích cest, vysoký obsah cholesterolu, stres, hypertenzi, úzkost, napětí, křeče, bolesti hlavy, nespavost, nádory v zažívacím traktu. Také léčí játra, zácpu, diabetes, krvácení z nosu a dásní a též má tonizující protihorečkový, protidávící a antiskorbutický účinek.
Existuje rovněž řada odrůd, plody často připomínají obří citrony. Bývají hladké ale i hrubě zvrásněné, některé mají bizarní tvary, například chobotnicově rozvětvený pozoruhodný druh nazývaný mj. Buddhova ruka. Některé odrůdy jsou spíš kyselé, jiné sladké. Používají se především ke kandování, vyrábějí se z nich také sirupy. Z kůry a listů se získávají éterické oleje využívané v kosmetickém průmyslu. Rostliny jsou docela mohutné – mohou mít kolem 4 metrů. V Evropě je největším producentem Řecko.
Sdílejte článek s vašimi přáteli
