Jak kvalitní je kuřecí maso? Překvapí vás seznam éček, které u masa objevíte.

Kuřecí maso, primárně prsní svalovina, je častá součást našich jídelníčků. Aktivní sportovci, zastánci zdravé výživy, ale i běžní konzumenti masa a masných výrobků kupují kuřecí maso velmi často. Je cenově dostupné, vždy skladem a jeho úprava není nikterak složitá. Kuřecí maso je výborným zdrojem bílkovin, vitamínů a minerálů, neobsahuje velké množství tuku, připravujeme ho na mnoho způsobů a nevyskytuje se v něm velké množství tuku. Vypadá to tak chutně že? Výhody kuřecího masa známe. Pojďme si říct nevýhody takového kuřecího plátku s broskví a sýrem.

Nevýhodou kuřecího masa je pohled na kuřata jatečního průmyslu. Jsou chovaná v klecích nebo halách s minimem prostoru, jejich životní podmínky jsou špatné až kritické a drůbežářský závod a jeho zpracování masa není vždy takový, jaký by měl být. Obzvláště v některých zemích nejsou nařízení chovu kuřat tak přísné, proto je kuřecí maso nekvalitní, často i rizikové pro naše zdraví.

Kuřecí maso má vysoký obsah cholesterolu (ve výsledku je to ale podobné číslo jako u ostatních druhů masa). Mnohé studie tvrdí, že častá konzumace zvyšuje riziko krevních sraženin a infarktu (i tento fakt je prokázán u všech druhů masa). Metabolismus vysokého obsahu bílkovin přetěžuje naše ledviny. Ano, tohle je opravdu problém, jelikož se v našem těle hromadí odpadní látky. Kuřecí maso také obsahuje puriny, které mohou vést ke vzniku ledvinových kamenů. A to nejhorší…

Kuřecí maso a jeho nevhodné zpracování vyvolává alergické reakce, zdravotní potíže a dlouhodobé onemocnění. Kampylobakterióza, salmonela a další jejich kamarádi na nás vesele čekají obzvlášť v horkých letních dnech. Špatné skladování, hmyz či špatná kvalita kuřecího masa nám může nepříjemně zkomplikovat život. Dávejte proto u výběru masa pozor na původ, vzhled balení i samotného masa!

Přídatné látky používané při zpracovávání kuřecího masa

(zdroj a přímá citace z kulturistika.ronnnie.cz)

Dusičnany, nebo dusitany (E 249 – 252) – stabilizují přirozený hemoglobin, dávají výrobku zdravou růžovou barvu.

Kyselina karmínová (E 120) – extrakt ze samičích tělíček jihoamerického hmyzu Dactylopius Coccus Costa barví maso do červeného odstínu.

Kyselina fosforečná a její soli (E 338, 339, 343) – maso díky nim lépe váže vodu.

Karagenan (E 407) – vyráběn z mořských řas, díky němu maso v šunce a dalších uzenářských výrobcích lépe váže vodu.

Polyfosfáty (E 450 – 452) – maso díky nim lépe váže vodu.

Glutamáty (E 620 – E 625) – dodávají masu „masitou“ chuť.

Maltodextrin nebo destrodyn – zjemňují chuť masa.

No a jak dopadly kuřecí masa v dTestech:

Světničkové kuře Kuřecí prsní řízky – 84 % – 184kč

Vodňanské kuře/Zlaté kuře Kuřecí prsní řízky – 81 % – 210kč

Billa/Vocílka Kuřecí prsní řízky – 80 % – 169kč

Vodňanské kuře/s rodokmenem Kuřecí prsní řízky – 71 % – 189kč

No a černé kuřátko vyhrává:

Vodňanské kuře Kuřecí prsní řízky – 10 % – 167kč

Názor odborníka:

O výrobě a zpracování různých potravin koluje velké množství polopravd, omylů a mýtů. Kuřecí maso není výjimkou. Zažité mýty o aplikaci antibiotik, používání růstových hormonů a napíchávání masa solnými roztoky způsobily všeobecný názor, že je snad lepší jíst hlínu ze země. Na všechny tyto záležitosti existují přísné normy a zvířata, stejně jako později maso z nich, jsou pravidelně kontrolována a testována. Mluvím tady o českých společnostech (např. Vodňanské kuře), jak je tomu v jiných zemích, nejsem schopen říct. Antibiotika se skutečně používají, ovšem jen v případě výskytu nemoci. Navíc existují ochranné lhůty, které zaručí, že z kuřete, které jde na porážku, již všechny léky vyprchaly.

Podmínky života kuřat ve velkochovech opravdu není nic, co by si člověk chtěl dávat na tapetu telefonu, ovšem když si uvědomíme, že koupíme v obchodě celé kuře za 80 Kč, musíme chápat, že výrobce toho může docílit jedině těmito podmínkami. No, a pokud si chcete koupit šťastné kuřátko, podpořte svým cenově náročnějším nákupem menší farmy, kde lze samozřejmě očekávat jinou kvalitu. Nemocí, jako je salmonelóza, se nemusíme vůbec obávat, pokud maso dostatečně tepelně upravíme (bakterii zabíjí teplota 75°C). Takže prostě nejezte syrové kuře a nemusíte mít strach. Obsah cholesterolu bych už vůbec nebral na paškál, už jen proto, že cévní choroby způsobené ukládáním cholesterolu nejsou ani tak příčinou konzumace potravin s vysokým obsahem cholesterolu, jako spíše celkovou nevhodnou stravou plnou nežádoucích tuků. Abych nevypadal jako propagátor drůbežáren. Rozhodně bych nedoporučoval cpát se kuřecím masem každý den, ovšem jeho výhody v oblasti redukčních diet a fitness stravy jsou nesporné. Zakončil bych to teda obligátním „všeho s mírou“ a hlavně si to jídlo užívejte.

Pavel Hejda – Kondiční kuchař